Jinan dvoulaločný, latinsky Ginkgo biloba, je strom, který na Zemi roste v prakticky nezměněné podobě dvě stě milionů let. Ve střední Evropě ho znáte z parků a alejí podle vějířovitých listů, které na podzim zežloutnou do sytě zlaté. A právě z těch listů — ne z plodů — se vyrábí extrakt, který dnes najdete v desítkách produktů na pultech.
Kolem ginkga se drží dva protichůdné mýty. Podle prvního jde o zázrak na paměť, podle druhého o naprosto neúčinnou bylinku. Skutečnost je nudnější a zajímavější zároveň: záleží mimořádně na tom, co přesně je v krabičce — a pak na tom, co dalšího užíváte.
Co znamená „standardizovaný extrakt 24/6“
Suchý list ginkga a extrakt z listu ginkga nejsou totéž. Extrakt vzniká vyluhováním a následným zahuštěním, přičemž u kvalitních výrobků se uvádí extrakční poměr přibližně 50:1 — z padesáti dílů sušeného listu vznikne jeden díl extraktu.
Označení 24/6 pak popisuje složení: zhruba 24 % flavonoidních glykosidů a 6 % terpenových laktonů (ginkgolidy a bilobalid). Tohle není marketingová šifra, ale zavedený standard, se kterým pracovala většina odborných studií. Extrakty, které tento poměr splňují, se v literatuře označují kódy jako EGb 761 nebo LI 1370.
Se standardizací souvisí i bezpečnostní parametr, o kterém se mluví málo: obsah ginkgolových kyselin. Ty jsou v listu přirozeně přítomné, mohou dráždit a působit alergicky, a proto se u standardizovaných extraktů omezuje jejich zbytkové množství na velmi nízkou hodnotu (obvykle se uvádí pod 5 ppm). Levné produkty z prostě umletého listu tenhle údaj neuvádějí vůbec.
Co o ginkgu uvádí Evropská agentura EMA
Evropská agentura EMA vede pro list ginkga vlastní odbornou monografii. Rozlišuje v ní dvě kategorie. Do první patří určité standardizované suché extrakty, u nichž agentura uznává dlouhodobě zavedené použití v souvislosti se zhoršením kognitivních funkcí a kvality života u starších lidí. Do druhé kategorie spadají ostatní formy, u kterých se mluví o tradičním rostlinném přípravku — tedy o použití opřeném o dlouhou zkušenost, ne o soubor studií.
Rozdíl mezi těmi dvěma kategoriemi je zásadní a na obalech doplňků stravy ho nikdo nevysvětluje. Slovo „ginkgo“ na etiketě samo o sobě nezaručuje ani jedno.
Druhá věc, která překvapí: v Evropě zatím není pro ginkgo schválené žádné zdravotní tvrzení podle nařízení č. 432/2012. Formulace o paměti a soustředění, které se na obalech objevují, spadají do skupiny tvrzení, jejichž posuzování zůstalo nedokončené. Výrobce je smí za určitých podmínek používat, ale schválené v pravém slova smyslu nejsou.
Co ukazují přehledy studií
Ginkgo patří k nejzkoumanějším rostlinným extraktům vůbec, a přesto jsou závěry smíšené. Systematické přehledy Cochrane u kognitivních obtíží a demence popisují výsledky jako nekonzistentní a nespolehlivé — část studií nachází mírný rozdíl proti placebu, část žádný. Velká preventivní studie GEM v USA, která sledovala tisíce starších lidí několik let, žádné zpomalení poklesu paměti neprokázala.
Lépe, byť stále rezervovaně, se ginkgo popisuje v souvislosti s prokrvením dolních končetin a s bolestí lýtek při chůzi. U ušních šelestů a závratí zůstávají důkazy slabé. Americký institut NCCIH shrnuje situaci střízlivě: přesvědčivý důkaz, že by ginkgo pomáhalo zdravým lidem s pamětí, zatím není.
Pokud tedy hledáte, co pro paměť dělá měřitelný rozdíl, mnohem lépe zdokumentované jsou obyčejné věci — spánek, pohyb, sociální kontakt a učení se novému. Popisujeme je v článcích 5 minut denně pro mozek a Zapomínáte jména?
Komu se ginkgo nedoporučuje
Odborné zdroje se v tomto bodě shodují poměrně jasně. Ginkgo se nedoporučuje v těhotenství a při kojení a nepatří ani k položkám určeným dětem a dospívajícím do osmnácti let.
Opatrnost se uvádí u lidí s epilepsií, protože se objevily zprávy o snížení prahu pro záchvat. Zvláštní kapitolou je alergie: kdo reaguje na jedovatý břečťan, mangovou slupku nebo kešu, může reagovat i na ginkgo, protože jde o příbuznou skupinu látek.
A pak je tu situace kolem plánovaných chirurgických zákroků, kterou zmiňuje prakticky každý souhrn — souvisí přímo s tématem následující kapitoly.
Proč se u ginkga pořád mluví o srážlivosti
Terpenové laktony v ginkgu, zejména ginkgolid B, tlumí působení látky zvané destičkový aktivační faktor. Zjednodušeně: ovlivňují ochotu krevních destiček shlukovat se. Právě z tohoto mechanismu vychází většina hlášených rizik.
Prakticky to znamená, že ginkgo se nekombinuje bezstarostně s přípravky, které ovlivňují srážlivost krve — ať už jde o přípravky ze skupiny kyseliny acetylsalicylové, protidestičkové látky nebo přípravky proti srážení krve. V odborné literatuře jsou popsané případy neobvyklého krvácení právě při takové kombinaci. Popisuje se i vliv na hladiny některých dalších přípravků, protože ginkgo zasahuje do jaterních enzymů, které je odbourávají.
Nejde o zákaz ani o strašení. Jde o to, že tohle není rozhodnutí, které lze udělat u regálu podle obrázku na krabičce. Kombinace ginkga s čímkoli, co užíváte pravidelně, je věc, kterou umí posoudit specialista — a je to zároveň dobrý důvod nezamlčet užívané doplňky stravy při jakémkoli odborném rozhovoru.
Jak číst etiketu ginkga
Když už si etiketu prohlížíte, čtyři údaje rozhodnou o tom, jestli držíte v ruce srovnatelný produkt, nebo jen zelený prášek:
- Část rostliny: má tam být list. Plody a jejich dužina se v doplňcích nevyužívají.
- Extrakt, nebo mletý list? Slovo „extrakt“ musí zaznít. „Ginkgo biloba, prášek z listů“ je něco úplně jiného.
- Extrakční poměr a standardizace: hledejte poměr (např. 50:1) a údaj o obsahu flavonoidních glykosidů a terpenových laktonů.
- Obsah ginkgolových kyselin: uvedený limit je známkou toho, že výrobce ví, co dělá.
Obecnému čtení etiket — referenčním hodnotám příjmu, formám látek i slovům, která nic neznamenají — se věnujeme podrobně v článku Jak číst etiketu doplňku stravy.
Ginkgo není ani zázrak, ani podvod. Je to rostlinný extrakt s dobře popsaným složením, smíšenými výsledky studií a jednou konkrétní vlastností — vlivem na srážlivost — kvůli které stojí za to vědět, co dalšího máte doma v krabičkách.